Na skleničku s Napoleonem

Bonsai

1:Kamelot pGoslední list prodávAá, kabáty límce zvedajDí,
zbGývají pAoslední chvilky, tDo jenom na mne čekajGí,
sotva vAydechnout mě nechajDí, už se hGádají o drobnAé,
myšky před očima běhajDí, /: to je těm hG(A)olkám podobnA(D)é. :/
R:DOpilý tulák bere srdce dAo dlaní,
jGe natolik žAivé, až strach nDahánGí,
horké a vrAoucí jak vlastní dDech,
/: neštěstí nGechodí po horAách, rádo chodí po lidDech. :/
2:Rozhovor zakopnul o patník, kliky voní mosazí,
být chvíli jiným pánem, to mě vždycky dorazí,
Napoleon moje kroky provází a úplně mi rozumí,
když sálem prochází, /: i když pít moc neumí. :/
3:Klaunům se zachtělo dramata hrát, náměty mezi námi hledají,
žíznivým praskají žilky, to jak ten kravál dělají,
když ukončí své tažení, dobré od zlého trhají,
a pak je spolu zase ožení, /: /: a léta běží, vážení. :/ :/
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T20:41:42.294+00:00
Výsledky hledání: